Friday, October 19, 2007

TEARDROP

SLZA SE LÍNĚ ODLEPILA Z ŘAS JEJÍCH NÁDHERNÝCH OČÍ A RYCHLE PADALA PROSTOREM. JEŠTĚ SE STIHLA PRUDCE NADECHNOUT NEŽ DOPADLA NA JEHO ČEPEL. REALITA SE ROZDĚLILA. PLANOUCÍ PŮLMĚSÍC PADAL DO NEKONEČNÉ BEZHVĚZDNÉ NOCI. MRZNOUCÍ PŮLSLUNCE V OBLAKU MODRÉ JISKŘÍCÍ ZÁŘE LETĚLO VSTŘÍC HASNOUCÍMU PEKLU ČERVÁNKŮ. BARVY SE ZTRATILY. STÁLI TAM JEN ONI DVA. ČERNÁ A BÍLÝ. PODÍVALI SE NA SEBE A NAVZÁJEM SE TOPILI VE SVÝCH POHLEDECH. JEJICH STÍNY TO UŽ NEMOHLI VYDRŽET A UTEKLI DO HUSTÉHO LESA JEJICH PŘEDSTAV, KTERÝ SE ROZPROSTÍRAL VŠUDE KOLEM NICH. JEJICH POHLED SE ZAČAL ZHMOTŇOVAT DO PAPRSKU ZÁŘÍCÍ ENERGIE. OBA SE ZAČALI CHVĚT. ON UPUSTIL DÝKU, KTEROU AŽ DO TEĎ SKŘEČOVITĚ SVÍRAL. JEŠTĚ SE STIHNUL PRUDCE NADECHNOUT NEŽ SE DÝKA ZAPÍCHLA DO ZEMĚ. REALITA SE PROPADLA. VŠE KOLEM ZAČALO V OBROVSKÉM VÍRU MIZET V DÍŘE PO DÝCE. AŽ NAKONEC VŠECHNO VSÁLA. NAJEDNOU BYLI NA DRUHÉ STRANĚ. NEBYL ON, NEBYLA ONA, NEBYL LES. VŠE SPLYNULO DO KOULE ČIRÉ ENERGIE. BYLI SLZOU V OKU KRÁSNÉ DÍVKY. A SLZA SE LÍNĚ ODLEPILA ...

...

pokresleny chodniky a panelaky
v dratech zamotany papirovy draky
kolo nedbale pohozeny
barevny oslavy narozenin
vidim
a za hranou dospelost trosku se stydim

jaro 2005

Dalsi noc

dalsi noc, po ni dalsi rano,
vstavat v sedm, nevidano,
dalsi den a dalsi vecer
brehy stoji, voda tece ...

jaro 2005

Plny niceho z plnych plic

obcas se cejtim plny niceho
asi za to muze ten pan roup
pichnul bych, nevim do ho ceho
prisel bych nekdy na ten kloub
vypustil ze sebe velke nic
vzduch aby plice nadmul
a ja zakricel si z plnych plic
a smichy na zem spadnul ....

jaro 2005